Smluvní pokuta

I. Nelze striktně mechanicky stanovit, která konkrétní výše smluvní pokuty je v souladu s dobrými mravy, a která již nikoli. Soulad výše smluvní pokuty je výsledkem volného uvážení rozhodce, když rozhodce hodnotí zejména okolnosti konkrétního případu (jednání dlužníka, poměr k zajišťované hodnotě apod.).

II. Při posuzování rozporu výše celkové smluvní pokuty s dobrými mravy je třeba vždy zkoumat mechanismus, jakým smluvní pokuta vznikla (většinou denní sazbu). Pokud je tento mechanismus v souladu dobrými mravy a výsledná smluvní pokuta se jeví jako nesouladná s dobrými mravy, pak je třeba učinit závěr o mravnosti takové smluvní pokuty, neboť pokud dlužník svým jednáním - prodlením - zaviňuje navyšování smluvní pokuty o jinak přiměřenou „denní sazbu" smluvní pokuty činí v důsledku svého pokračujícího porušování právní povinnosti (spočívajícího v „pokračujícím" nehrazení dluhu) nepřiměřenou, nelze mu výsledečný stav spočívající v celkové výši smluvní pokuty přičítat ku prospěchu, resp. dlužník se nemůže úspěšně bránit splnění své smluvní povinnosti poukazem na dobré mravy, jestliže mohl zabránit růstu celkové výše smluvní pokuty tím, že by svou povinnost, která je smluvní pokutou zajištěna, splnil včas, resp. dříve. Za určitých okolností lze smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky považovat za souladnou s dobrými mravy.

Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 21. 6. 2010, sp. zn. 94/2010