Povaha dohody na postupu v rozhodčím řízení

I. Dohoda na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení, ve smyslu ustanovení § 19 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, je dohodou ve smyslu ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák., podle něhož lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

II. Určovací žaloby, a to včetně těch, jejímž předmětem je nemovitost, jsou arbitrabilní. Rozhodce k tomu uvádí, že pokud jde o arbitrabilitu určovacích žalob, pak „dle judikatury i dle názorů doktríny" lze za „majetkový" spor označit i spor, jehož předmětem není plnění (obecně, nejen plnění s majetkovým dopadem), zejména spory určovací, tedy spory o určení, zda tu právo či právní vztah je či není, k jejichž rozhodování jsou jinak příslušné obecné soudy podle § 80 písm. c) o. s. ř. I tyto spory tak mohou být, namísto obecného soudu, rozhodnuty v rozhodčím řízení, pokud požadované určení bude mít dopad do majetkové sféry" [Klein, B., Doleček, M.: Rozhodčí řízení. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 8 nahoře]. Také judikatura svědčí doktríně, když podává, že: „Majetkovým právem je třeba rozumět jak právo na majetkové plnění, tj. plnění ocenitelné v penězích, tak i určovací návrh, který se vztahuje na určení existence či neexistence takového práva" [Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn.: 10 Cmo 414/1995, ze dne 15. 11. 1995] či „Spor o určení vlastnictví k nemovitostem má nepochybně majetkovou hodnotu a tudíž z hlediska § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení rozhodčí doložku bylo možno sjednat." [Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. září 2008, č.j. 27 Co 356/2008-63].

Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. 209/2009