Důvod, pro který byl zrušen rozhodčí nález [potud, zda bude k návrhu některé ze stran pokračovat v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne soud (§ 34 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.) nebo zda půjde o situaci předvídanou ustanovením § 34 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.], je nepochybně významný z hlediska právní jistoty stran co do pravomoci rozhodců (nebo soudu) k dalšímu projednání a rozhodnutí věci po právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu.

Ačkoli z občanského soudního řádu ani ze zákona č. 216/1994 Sb. nelze dovodit, že by důvod, pro který byl rozhodčí nález zrušen, musel být výslovně uveden ve výroku rozhodnutí soudu, který o žalobě o zrušení rozhodčího nálezu rozhodl, je z hlediska dalšího postupu předvídaného ustanovením § 34 zákona č. 216/1994 Sb. za účelem odstranění možných pochybností vhodné a žádoucí, aby výrok rozhodnutí soudu o zrušení rozhodčího nálezu obsahoval i to, zda k návrhu některé ze stran bude soud v jednání ve věci samé pokračovat a věc rozhodne nebo zda rozhodčí smlouva zůstává v platnosti. Případná absence takového výroku pak sama o sobě nečiní rozhodnutí soudu nesprávným. V posuzované věci má však za následek, že dovolací námitky, podle nichž měl být rozhodčí nález zrušen i z důvodu uvedeného ustanovení § 31 písm. a) nebo b) zákona č. 216/1994 Sb., nesměřují proti důvodům rozhodnutí, nýbrž do věci samé.