Plénum rozhodců
Tvoří osoby zapsané v seznamu rozhodců, svolává a řídí jej předseda Rozhodčího soudu. Plénum se usnáší většinou přítomných rozhodců zapsaných v seznamu a  je usnášeníschopné, pokud je přítomna alespoň polovina rozhodců. Tento orgán plní následující funkce. 

• Předkládá předsednictvu a zřizovateli doporučení týkající se činnosti Rozhodčího soudu a návrhy na změnu Jednacího řádu Rozhodčího soudu.
• Rozhoduje o uveřejnění rozhodnutí vydaných v rozhodčím řízení vedeném podle Jednacího řádu Rozhodčího soudu; rozhodnutí se uveřejní v anonymizované podobě.
• Zaujímá stanoviska k otázkám zásadního právního významu, která zveřejňuje na těchto stránkách. Tím přispívá ke sjednocování rozhodovací praxe Rozhodčího soudu a rozhodců.

Určení rozhodců

• Pokud není v rozhodčí smlouvě určeno jinak, rozhodují spory tři rozhodci (rozhodčí senát).
• Je-li rozhodčí doložkou založena pravomoc Rozhodčího soudu při IAL SE a není-li v rozhodčí smlouvě určeno jinak, jmenuje každá strana z nabídnutého seznamu jednoho rozhodce. Ti pak volí předsedajícího rozhodce.
• Každá ze stran však může požádat předsedu Rozhodčího soudu, aby určil rozhodce za ni. Pokud má spor rozhodnout jediný rozhodce, bude vybrán ze seznamu předsedou Rozhodčího soudu. Strany však mohou určit konkrétního rozhodce přímo v rozhodčí smlouvě, nejde-li o spotřebitelský spor.
• Žalobce je povinen určit rozhodce, případně požádat předsedu Rozhodčího soudu, aby určil rozhodce za něj. Žalovaný je povinen určit jménem a příjmením osobu rozhodce, případně požádat předsedu Rozhodčího soudu, aby určil rozhodce za něj.
• Neobsahuje-li žaloba nebo žalobní odpověď určení osoby rozhodce nebo žádost, aby rozhodce byl určen předsedou Rozhodčího soudu, určí osobu rozhodce, případně osoby rozhodců, včetně předsedajícího rozhodce, předseda Rozhodčího soudu.
• Pokud již určení rozhodci nezvolí předsedajícího rozhodce do 10 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o jmenování rozhodcem sděleno poslednímu z určených rozhodců, určí předsedajícího rozhodce předseda Rozhodčího soudu.
• Pokud již určení rozhodci nezvolí předsedajícího rozhodce do 10 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o jmenování rozhodcem sděleno poslednímu z určených rozhodců, určí předsedajícího rozhodce předseda Rozhodčího soudu.
• Dokud není ustaven rozhodčí senát nebo určen jediný rozhodce, jsou předseda Rozhodčího soudu nebo jím pověřená osoba oprávněny vykonávat všechny procesní úkony, včetně úkonů před zahájením rozhodčího řízení, s výjimkou rozhodování o pravomoci a příslušnosti rozhodců. Podle tohoto odstavce se postupuje pouze v případě, kdy projednává a rozhoduje spor v rozhodčím řízení Rozhodčí soud jako stálý rozhodčí soud.

Námitky proti rozhodcům
Právní předpisy vztahující se k rozhodčímu řízení upravují dva druhy námitek:

• námitku podjatosti rozhodce
• námitku nezpůsobilosti být rozhodcem

Může ji podat jakákoliv strana sporu do 10 dnů od okamžiku, kdy se dozvěděla o okolnostech, pro které námitku podává. V této lhůtě musí být doručena vybrané osobě (kterou je většinou předseda Rozhodčího soudu, případně jím pověřená osoba).

Vybraná osoba pak vyrozumí dotčeného rozhodce a vyzve jej, aby se k námitce ve lhůtě 5 dní písemně vyjádřil. Shledá-li pak námitku důvodnou, vyzve jej, aby se ve stejné lhůtě písemně vzdal funkce rozhodce. O podané námitce vyrozumí vybraná osoba také druhou stranu sporu.

Dnem, kdy bude dotčenému rozhodci doručeno rozhodnutí o tom, že je námitka důvodná, zaniká jeho funkce rozhodce v daném rozhodčím řízení. Proti rozhodnutí o námitce podjatosti rozhodce a námitce nezpůsobilosti být rozhodcem není přípustné odvolání.