Rozhodčí soud při IAL SE

Vážení příznivci arbitralistiky,
i v těchto prázdninových, avšak pro Rozhodčí soud při IAL SE smutných, dnech jsme pro Vás připravili Newsletter informující o významným událostech Rozhodčího soudu při IAL SE, jakož světa arbitráží vůbec.

ZEMŘEL PŘEDSEDA ROZHODČÍHO SOUDU PŘI IAL SE, JUDr. JOSEF ŠÍPEK, LL.A.
Ponořen do smutku, oznamuje Rozhodčí soud při IAL SE nejen arbitrážní veřejnosti, že jej dne 1.7.2011 ve věku 66 let navždy opustil jeho předseda JUDr. Josef Šípek, LL.A. JUDr. Šípek byl základním kamenem Rozhodčího soudu při IAL SE, v němž působil jako jeho historicky první předseda. Byl vrcholným představitelem evropské společnosti IAL SE, při níž je zřízen náš rozhodčí soud, vedl organizační složku britské IAL Ltd. v České republice.

Šíři jeho záběru a jeho význam pro rozvoj české právní vědy a praxe podtrhuje skutečnost, že byl rovněž prvním předsedou správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a do konce svého života i jeho členem a lektorem profesních vzdělávacích programů Rozhodce – specialista na rozhodčí řízení. Aktivně činný byl do posledních chvil rovněž jako podnikový právník v Masarykově nemocnici v Rakovníku. Zejména lze v tuto pietní chvíli připomenout a vyzdvihnout jeho neutuchající zájem na rozvoji moderních trendů v právním světě, jakož i na budování významných právních projektů.

I ve svém zralém věku byl JUDr. Josef Šípek, LL.A. motivací a inspirací pro všechny své kolegy. HONOREM MEMORIAE!

DÍLA ZADRŽENÁ VE VÍDNI SE DO ČESKÁ VRÁTÍ ZA NĚKOLIK TÝDNŮ
Praha 7. července (ČTK) - Vzácná díla českých autorů zadržená ve Vídni kvůli kauze Diag Human, se z depozitáře soudu přesunula do galerie. Do Česka se vrátí až za několik týdnů. Vídeňský soud sice exekuci tří významných uměleckých děl zrušil, před jejich navrácením ale musí dodržet několikatýdenní lhůtu na případné odvolání druhé strany. ČTK to dnes řekl Vladimír Rösel, ředitel Národní galerie (NG), která dvě z děl do zahraničí zapůjčila.

"Sama NG v tomto sporu nijak právně nefiguruje, takže jen sledujeme a vyčkáváme, co se bude dít dál. Naštěstí už díla alespoň nejsou v depozitáři soudu, ale jsou uschovány v prostorách vídeňské galerie, takže jsou v bezpečí," dodal Rösel.

"Rozsudek už jsme dostali, ale zatím ještě není vše pravomocně ukončeno. Jakmile se tak stane, převezeme díla ihned zpět do Veletržního paláce a do Moravské galerie v Brně," řekl ČTK náměstek NG pro sbírkovou činnost Vít Vlnas

Okresní soud ve Vídni zrušil exekuci tří českých uměleckých děl zabavených kvůli sporu ČR s Diag Human před necelým týdnem. Obrazy a plastika mají podle soudu imunitu "výsostně kulturního majetku, který není určen k prodeji". Rakouská justice tak nakonec přehodnotila své původní, nepravomocné rozhodnutí o uznání nároku firmy Diag Human na více než desetimiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou. Obrazy Emila Filly a Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda, které byly zapůjčeny na výstavu ve Vídni, byly v depozitním skladu soudu od konce května. Díla Beneše a Gutfreunda jsou z Národní galerie v Praze a Fillův obraz patří Moravské galerii v Brně.

Po původním rozsudku v Rakousku nařídil ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) v obavě z podobných verdiktů stahování uměleckých děl ze zahraničí. Týkalo se to například Manetova obrazu, který byl na dlouhodobé zápůjčce v Paříži.

Firma Diag Human počátkem 90. let usilovala o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém výroku tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara o Diag Human z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti zaplatit 327 milionů korun. Diag Human se s Českem soudí o další miliardy korun za údajně ušlý zisk.

Hana Zimmermannová rot

LUDĚK LISSE: PŘEHLED JUDIKATURY VE VĚCECH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
S potěšením si dovolujeme informovat všechny příznivce vnitrostátního i mezinárodního rozhodčího řízení, že v červnu letošního roku vydalo prestižní právnické nakladatelství Wolters Kluwer publikaci Přehled judikatury ve věcech rozhodčího řízení, kterou sestavil rozhodce Rozhodčího soudu při IAL SE, advokát a ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s., JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. MPA. Vydáním publikace byla zacelena mezera v současné právnické literatuře, kde odborná příručka mapující judikaturu v oblasti rozhodčího řízení, a to nejen českou, resp. obecných soudů (Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu ČR), ale i soudů rozhodčích (Rozhodčí soud při IAL SE) či obecných soudů slovenských.

Bližší informace jsou dostupné na stránkách Wolters Kluwer.

JUDIKATURA NEJVYŠŠÍ SOUDU – TENTOKRÁT NA TÉMA CHARAKTERU LHŮTY PRO PODÁNÍ NÁVRHU NA ZRUŠENÍ ROZHODČÍHO NÁLEZU
,,Dovolatel  považuje za právní otázku zásadního významu, dosud dovolacím soudem neřešenou, otázku povahy lhůty k podání návrhnu na zrušení rozhodčího nálezu, tj, zda jde
o lhůtu hmotněprávní nebo procesněprávní.

Nejvyšší soud judikoval již v usnesení ze dne 29. dubna 2010 sp. zn. Cdo 2672/2008, že ,,pro počítání běhu lhůty platí ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř., podle kterého je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.“ Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí výslovně vázal včasnost podaného návrhnu na den, kdy byl podán k poštovní přepravě.

Z toho vyplývá, že judikatura Nejvyššího soudu stojí na stanovistku, že předmětná lhůta pro podání návrhnu na zrušení rozhodčího nálezu soudem, je svou povahou lhůtou procesněprávní, která se vztahuje na procesní úkon, učiněný podle shora cit. ustanovení zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ...

Přitom návrh na zrušení rozhodčího nálezu, vydaného v řízení předcházejícím řízení soudnímu, je ve své podstatě procesním opravným prostředkem, nikoli žalobou v klasickém slvoa smyslu. Předmětem tohoto návrhu není občanskoprávní (obchodní) nárok, nýbrž procesní právo na zrušení rozhodnutí (nálezu) vydaného jako výsledek předcházejícího rozhodčího řízení.“

Rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 21. Prosince 2010, sp. zn. Cdo 3300/2009

VYBÍRÁME PRO VÁS Z JUDIKATURY ROZHODČÍHO SOUDU PŘI IAL SE
V jednom ze svých judikátů se Rozhodčí soud při IAL SE zabýval úhradou nákladů řízení v případě zpětvzetí žaloby:

,,Bere-li žalobce žalobní návrh zpět ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. (aplikovaného přiměřeně podle § 30 zákona o rozhodčím řízení) a současně uplatňuje náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, je povinen rozhodci či rozhočímu soudu prokázat, že žaloba byla vzata zpět v důsledku jednání žalovaného, na které žalobce zpětvzetím žaloby toliko logicky reagoval. Taková situace nastane zejména tam, kde žalobní návrh byl podán důvodně a po zahájení řízení došlo ke skutečnosti (např. uhrazení dluhu), která zakládá (následnou) nedůvodnost žalobního návrhu.“

Rozhodčí nález Rozhodčího soudu při IAL SE ze dne 19. února 2010, sp. zn. 38/2010.